Bonsaj v bytě i na zahradě

Bonsaj je vlastně dřevina, která je pěstovaná tak, aby byla výrazně malého vzrůstu. Slovo pochází z japonštiny a znamená rostlinu v ploché nádobě. Také původ bonsaje přiřazujeme do Japonska, ale to je omyl. Miniaturní stromky se totiž asi před dvěma tisíci lety pěstovaly ve staré Číně. Předpokládá se, že do Japonska se bonsaj dostala až společně s buddhistickým náboženstvím, to znamená někdy v 6. století našeho letopočtu. Pravdou je, že tam se umění vypěstovat miniaturní rostlinky rozvinulo a zdokonalilo a stalo se elegantnější s větším důrazem na tvary.

Správná bonsaj

Základními požadavky správné japonské bonsaje jsou silný kmen se zvýrazněným základem kořenového systému, jasná a ostrá linie větvení. Bonsajová dřevina musí být shodná se stromem téhož druhu rostoucím v přírodních podmínkách a především dřevina a nádoba musí být sladěny.

Velikost

Podle velikosti se někdy bonsajové výpěstky řadí takto: velké (60 – 120 cm), střední (30 – 60 cm), malé (15 – 30 cm) a baby bonsaje (menší než 15 cm). Výšku rostliny měříme od okraje nádoby nebo od základu kořene až k nejvyššímu bodu.

Pěstujeme bonsaj

Pěstování bonsaje je skoro totožné s pěstováním jakéhokoli stromku většího, ale musíme věnovat zvýšenou péči tvarování dřeviny. První dva až tři roky je nejlepší pěstovat rostlinu ve velké nádobě s dostatkem zeminy. Tak se vytvoří silný kmen. Musíme také dobře zalévat, ale při tom nesmí dojít k přemokření, aby rostlince neuhnívaly kořeny.

Přesazujeme každým rokem a při tom odstraňujeme vlásečnicové kořínky. To zajistí vytvoření silného kořenového základu. Můžeme přihnojovat slabým roztokem hnojiva na pokojové rostliny. Při přesazování také vytvarujeme korunku. To znamená, že opatrně odštípneme nebo ostrým nástrojem odřízneme přerostlé výhonky tak, aby zůstal zachován původní záměr, jak bude dřevina vypadat.

Po celé období vegetace, tedy od jara do podzimu, je péče o bonsaje poměrně jednoduchá. Zajistíme jim dostatek sluníčka, ale ne přímý úpal, každodenně je zalijeme a občas přihnojíme, aby zdárně prospívaly a měly hojné přírůstky. Asi každý milovník bonsají potvrdí, že nejkrásnějším obdobím v pěstování je podzim. To stromečkům dozrává dřevo a jejich listí se postupně vybarvuje do klidných a teplých tónů.

V zimním období

V zimě můžou ty nejvíce odolné druhy klidně zůstat venku a my je pouze zkontrolujeme, zda nepřesychají. Více než mráz totiž může rostlinám ublížit právě přílišné sucho. Citlivější bonsaje přestěhujeme do nevymrzající, ale také ne vyhřívané místnosti s dostatkem světla. Vhodné jsou například zimní zahrady, chodby nebo haly.

Chceme-li si v zimě od pěstitelských povinností trochu odpočinout a přitom bonsajím dopřát to nejlepší, potom je zakopeme i s keramickou nádobou do zahradního záhonu na místo, kde na ně bude dostatečně pršet nebo sněžit. Dbáme na to, aby bylo kolem kmenu navršeno dostatek zeminy a listí, a to až do poloviny výšky kmenu.

A na jaře opět zahájíme pravidelnou péči, rostliny přesadíme, vytvarujeme a budeme zalévat a hnojit.

Do zahrady i do bytu

Bonsaj dokáže proměnit a ozvláštnit vaše okolí, ať se jedná o zahradu nebo o byt. Jde o velmi efektní dotvoření terénu a v bytě o mimořádně pěknou zelenou dekoraci. Péče o miniaturní dřeviny není nijak náročná a pokud ji provádíme dobře a pravidelně, získáme v bonsaji trvalého společníka, který nás odmění svěží krásou zelených a na podzim zajímavě vybarvených.