Asijská pravlast

Pravlastí moruše, tedy její černé odrůdy, je patrně Asie, oblast dnešního Íránu a Afghánistánu. Již ve starověku ji však znali i Egypťané, Římané a Řekové. Po Evropě se rozšířila snad již v šestém století. Bílá odrůda morušovníku ovšem pochází z Číny a Koreje. V Evropě se začala pěstovat až v šestnáctém století, zvláště pro hedvábnický průmysl. Severní Amerika je domovem červené moruše, která se však v Evropě pěstuje jen zřídka. Za samostatný druh bývá také někdy považován morušovník trnavský, kříženec blíže neurčeného původu, který se pěstuje na Moravě a Slovensku více než 200 let.

Opadavé stromy s různými listy

Morušovníky jsou opadavé pozdě rašící stromy, někdy i keře, pro které je typická proměnlivost tvarů listů, jenž jsou vejčité až nepravidelné, tří až pětilaločnaté. Dospělí jedinci dosahují výšky 8 – 12 metrů a mají obdivuhodnou regenerační schopnost, která zaručuje jejich dlouhověkost. Moruše černá je strom se šedým kmenem a červenohnědými větvemi, které dosahují během intenzivního růstů žlutavě šedé barvy. Moruše bílá má šedohnědý kmen i větve.

Potrava pro housenky

Tato odrůda moruše se po Evropě rozšířila především díky pěstování bource morušového. Později začalo její pěstování upadat díky zavádění výroby syntetických hedvábných vláken, ale také díky rozšíření škůdců, kteří její listy spásali se stejnou chutí jako housenky bource. Právě moruše bílá je nejvhodnější potravou pro housenky hedvábníka. Po listech černé moruše předou hedvábí pouze střední jakosti.

Lék i barvivo

Moruše však není jen vhodnou potravou pro bource, ale také oblíbeným léčivem. Již ve starověku byla využívána jako lék podporující trávení a s antibiotickými vlastnostmi. Barvilo se její pomocí ale i víno. Ve střední Asii ji odnepaměti lidé sušili a mleli na hladkou mouku, kterou přidávali do těsta. Moruše jim nahrazovala cukr.

Chutné ovoce

Moruše je však i velmi chutným ovocem. Z jejích plodů lze připravovat šťávu nebo sirup, mohou se ale také nakládat jako kompot. Z bílých plodů se vyrábí mošt medové chuti. Známé je však i víno.